1991 – 2000

Bezesporu nejúspěšnější desetiletí třešťské kopané. Hned v ročníku 1990/91 Slavoj Třešť téměř po 40 letech postupuje do nadokresní soutěže.  V tomto roce obsadila Třešť 3. místo v tabulce okresního přeboru a díky reorganizaci soutěží patřila mezi 5 šťastných mužstev, která měla možnost v následujícím roce hrát I. B třídu jihomoravské fotbalové župy. O postup se zasloužilo mužstvu vedené V. Trnkou, v němž střídavě nastupovali: Cvach, Patry, Puklický, Krechler, Štorek, Bartušek St., Bartušek R., Kadlec, Widerlechner  L., Mezera, Hochmann, Jelínek M., Jelínek R., Hejl, Pečenka, Šplinar, Vencálek a Maryška.

Mužstvo, které posílil pouze vlastní odchovanec Petr Zeman, odehrálo v prvním ročníku nadokresní soutěže celou řadu pěkných utkání a po 26 kolech se umístilo na nádherném 6. místě.  I v dalším ročníku 1992/93 se Slavoji dařilo. Zejména na podzim, kdy obsadil ze 14 týmů 3. místo. I když se jarní část již nevydařila tak jako podzimní, výsledná 7. příčka nebyla určitě zklamáním. V tomto roce se do zápolení zapojili dva noví hráči z dorostu – Široký a Kubala.

V soutěžních utkáních ročníku 1993/94 se štěstí obrátilo k hráčům Slavoje Třešť zády. Přestože v 28 zápasech obdrželi pouze 43 branek, obsadili poslední místo, a to znamenalo sestup do okresního přeboru. Příčina byla především v nízké produktivitě útočících hráčů. Vždyť ve14 zápasech nevstřelili hráči branku vůbec a v dalších 8 pouze jedinou. Novými hráči byli Vonderka a Krechler.

Přes velké odhodlání vybojovat opět postup z okresního přeboru se situace zpočátku nevyvíjela příznivě. Ze čtyř po sobě jdoucích utkáních naše mužstvo 3 prohrálo ( Sokol Javořice 2:3, Sokol Střitež 2:3 Sokol Cejle 1:3 ) a pohybovalo se ve spodních patrech tabulky. Potom však hráči zapnuli naplno a ve zbývajících utkáních již klopýtli pouze dvakrát a okresní přebor s převahou vyhráli. Sestavu doplnili Veselý (přestup z SK Telč) a M. Lovětínský (dorost).

Úvod v novém soutěžním ročníku, v I. B třídě nevyšel podle představ a tak třešťský Slavoj skončil po podzimní části na 10. místě. Zlepšené jarní výkony vynesly mužstvo až na 5. příčku a tím se tým na další léta zařadil mezi nejlepší v této soutěži. Následovali další roky a skvělá umístění: 1996/97 – 2. místo, 1997/98 – 3. místo a 1998/99 – 3. místo. V těchto sezónách nastupovalo mužstvo již značně pozměněné, doplněné jednak hráči z dorostu jednak L. Kubů a Zd. Derganzem (oba Sokol Růžená). Jako nový hráč se v dresu SJ Slavoj Třešť objevil také hráč středové řady M. Jaroš (Slavoj Polná). Na podzim roku 1998 byl uvolněn na hostování do Luk na Jihlavou (župní přebor)  M. Lovětínský. Seznam hráčů, kteří se podíleli na trvale výborných výsledcích v této době by byl následující: Patry, Cvach Kamil, Kousal, Bartušek St., Bartušek R., Hochmann, Wiederlechner L., Mezera, Veselý, Vonderka, Mikeš, Lovětínský M., Lovětínský D., Jelínek M., Jelínek L., Maryška, Svoboda P., Svoboda F., Jaroš, Pečenka, Růžička, Gregor a Široký.

Ročník 1999/2000 přinesl také změnu na trenérském postu prvního mužstva. Po dlouhých 13 letech odstoupil z funkce trenéra Václav Trnka a nahradil ho František Cvach. Pod jeho vedením navázalo mužstvo na dobré výkony v předchozích ročnících a umístilo se na 5. místě tabulky. K tomuto velice pěknému umístění napomohl také nový hráč třešťského mužstva – brankář Jindra Jindřich, který svými vyrovnanými výkony naznačil, že bude odpovídající náhradou za dlouholetou oporu Ivoše Pátryho, který ukončil aktivní činnost.

Popisované desetiletí probíhalo nejen ve znamení sportovních úspěchů, ale i ve znamení obětavé práce dobrovolných funkcionářů, díky jejich zapálení a nesmírné snaze se začalo pracovat na odvážném projektu – vybudování fotbalového hřiště s travnatým povrchem. První kroky byly učiněny v letech 1998 a 1999 vybudováním náhradního hřiště v prostoru bývalého skladu Agrostroje Třešť.  V první polovině roku 2000 se připravovaly projekty, sháněly firmy pro realizaci a především finanční prostředky. Vlastní práce spojené se zatravněním hřiště proběhly na podzim roku 2000. „A“ tým se na přechodnou dobu přestěhoval na hřiště v Hodicích, ostatní týmy využívaly k tréninkům a mistrovským utkáním hřiště s pískovým povrchem.